Dne 10. listopadu 2020 proběhla online konference pořádaná aliancí EuroTech Universities na téma
„Universities of Science and Technology: Designing a Resilient Europe“, zaměřená na roli vědecko-technických
univerzit v turbulentní době koronakrize.
Úvodní řeč poskytl Thierry Breton (Komisař pro vnitřní trh, EK), který připomenul, že univerzity budou hrát
ještě větší roli, něž kdy dříve v určování směru, jak se dostat z krize spojené s koronavirem a zároveň budou
hrát roli pro oblast tranzice spojené s klimatickými změnami a digitalizací. Schopnosti, které budou potřeba
doplnit, budou důležité a bude na univerzitách, aby dokázaly pomoci s těmito lidskými zdroji. Všichni se
musíme poučit z krize a akcelerovat zelenou tranzici. EK je k tomuto připravena financovat velké množství
aktivit. Během krize jsme se naučili, že i odolnost je velmi důležitým prvkem. EK v rámci cíle digitalizace spoléhá
na univerzity, a bude znovu investovat do rozvoje počítačové techniky ale i schopností. Zároveň je potřeba
budovat také ochranu dat, a zejména také průmyslových dat, kde je nutné zajistit více expertízy. EK nyní bude
pracovat na plánech obnovy pro jednotlivé ČS, které budou spojeny s digitálními investicemi a školeními. EK
se chce ujistit, že poskytne výzkumníkům a ČS, to co požadují a zároveň budou následovány požadavky Zelené
dohody pro Evropu a digitální tranzice.
V panelové diskuzi na téma řízení obnovy ve světě po pandemii se řečníci věnovali zejména zajištění odolnosti
Evropy vůči krizím a roli technických univerzit v tomto směru.
Martin Vetterli (Ecole polytechnique fédérale de Lausanne) vyjádřil názor, že doposud byla Evropa mnohem
více odolná než ostatní země v rámci koronakrize a situaci zvládá lépe než okolní svět. Technologické instituce,
výzkumné univerzity jsou často producenty inovací, které jsou transformovány do startupů a inovací a hrají
významnou roli nejen v koronakrizi ale i do budoucna s ohledem na potřebu ekonomické obnovy.
Eugénia da Conceição-Heldt (TUM School of Governance) Evropa se ukázala odolná v posledních několika
letech, v rámci finanční krize, ale i koronakrize. Evropa se musí stát více odolnou a konkurenceschopnou
zejména v technologickém smyslu. Evropa musí jednat jako „smart power“, jednat jako koherentní aktér, najít
společná řešení pro překonání krize; dále pak zavést různé mody vládnutí, které zahrnou občanskou
společnost, vědu a podnikový sektor. Musí být zajištěn přenos znalostí a posílení technických univerzit v
Evropě, které poskytují inovativní řešení pro světové výzvy, EuroTech aliance a její členové v tomto mohou
být lídrem.
Sebastian Pfotenhauer(University of Munich) zdůraznil, že sociální vědy jsou opravdu důležité i pro technické
vědy, např. dle toho co jsme viděli v koronakrizi – vědci a tvůrci politik často čelí problémům, které souvisí v
rámci inovací s mnoha kontroverzemi spojenými s odpovědí společnosti a její reakcí na tyto nové inovace.
Koronakrize je také podobná inovačním „testbeds“, a otázky zvyšování inovací jsou podobné jako otázky
řešení koronakrize. Některé technologické změny, jako např. využívání digitálních technologií je něco, co je
ovlivněno systematickou změnou spojenou s koronakrizí, která si žádá zapojení a přijetí společnosti.
Lina Gálvez Muñoz (ITRE Vice-Chair, EP) Evropa se spoléhá na výzkumníky a univerzity k poskytnutí řešení
koronakrize ale i vzdělávání v rámci nových požadavků na společnost. EP byla velmi znepokojena z výsledků
škrtů v Horizontu Evropa, nyní bylo dosaženo dohody, kdy EP dokázal, aby byl rozpočet navýšen.
Zdroj: CZELO.cz – Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace
Nejnovější komentáře